Stránka venovaná železnici, fotografiám a zaujimavostiam zo sveta železnice

Štokr ..........bugatka ..........pětikolák ..........pod tímto názvem si jistě každý představí parní lokomotivu řady 556.0, jejíž konstrukcí vyvrcholila výroba parních lokomotiv v plzeňské Škodovce.

Další použití parních lokomotiv řady 556.0

Po ukončení parního provozu u ČSD v roce 1980 se parní lokomotivy řady 556.0 nerušily a nešrotovaly v tak velkém množství jako ostatní lokomotivní řady zbylých parních lokomotiv. Celá řada štokrů sloužila dál jako vytápěcí kotle, řada lokomotiv byla odprodána od ČSD, kde byly nebo možná ještě jsou používány pro vytápění.

Postupně byly tyto lokomotivy a později pouze jejich kotle opravovány v ŽOS České Velenice, aby mohly být i nadále používány pro účel vytápění. Na lokomotivách byl většinou snížen provozní tlak kotle na 7 - 10 barů. Proto nešlo s těmito vozidly samostatně jezdit na zbrojení a odpopelování. Pro snažší přístup k popelníku byla na mnoha vozidlech demontována poslední spřažená náprava, popřípadě i běhoun.

Celkem bylo pro účely vytápění železničních objektů upraveno na 125 lokomotiv řady 556.0 (z celkového množství asi 900 vozidel od roku 1918!), další byly odprodány mimo ČSD. Tyto upravené lokomotivy sloužily celou řadu let až do devadesátých let minulého století, kdy byly z ekologických důvodů ve vetší míře rušeny a šrotovány.

Ukončení výroby

Po ukončení výroby parních lokomotiv řady 556.0 a posléze i po ukončení parního provozu na ČSD se říkalo, že výrobní dokumentace parní lokomotivy řady 556.0 byla předána do Polska, kde byly tyto lokomotivy ještě nějaký čas vyráběny. Další fámy uváděly, že asi 100 lokomotiv bylo vyrobeno a zakonzervováno pro účely armády – ale ani k tomu nikdy nedošlo, jako ani k odprodeji zrušených lokomotiv za účelem dalšího provozu (do Polska, Maďarska, Rumunska ani nikam jinam). Je sice pravda, že byla ze Škodovky předána výrobní dokumentace na lokomotivní řadu 464.2, ale k výrobě lokomotiv řady 464.2 ani 556.0 v zahraničí nikdy nedošlo.

Ukončení parního provozu na ČSD

Lokomotivy řady 556.0 figurovaly také u ukončení parního provozu v Čechách i na Slovensku. Dne 23. srpna 1980 vezla liberecká lokomotiva 556.042 zvláštní vlak z Turnova do Liberce u příležitosti ústředních oslav ukončení parního provozu na ČSD a lokomotiva 556.036 z lokomotivního depa Leopoldov vezla poslední parní vlak na Slovensku dne 17. října 1980 z Bratislavy do Leopoldova. Z provozních důvodů jel tehdy vlak přes Galantu a do Trnavy byl odvezen motorovou lokomotivou. Dále pak pokračoval s parní lokomotivou v čele do Leopoldova, kde byla rovněž výstava vozidel.

Jejich poslední kilometry

Ještě v roce 1980 se objevovaly táborské lokomotivy 556.0216, 0366 a 0368 na posilových osobních vlacích relace Praha – Tábor – Praha. Poslední parní vlak směrem do Tábora jel dne 25. dubna 1980 a do Benešova dne 3. května 1980, v obou případech s lokomotivou 556.0368. Tyto lokomotivy pomáhaly udržet v provozním a hlavně esteticky pěkném stavu studenti SPŠD a SUPŠ Praha, kteří věnovali hodně volného času na údržbě lokomotiv spolu se strojními četami lokomotivního depa Tábor. Pravděpodobně poslední výkon táborské „bugatky“, jak se zde těmto lokomotivám přezdívalo, byl dne 6. července 1980, kdy lokomotiva 556.0216 odvezla pár manipulačních vlaků 88254/88252 do Pelhřimova a zpět. O týden později byla tato lokomotiva odstavena a od února 1981 přeměněna na stabilní vytápěcí kotel K 779/K 779. Další táborský stroj, 556.0366, byl v květnu 1980 předisponován do Českých Budějovice a lokomotiva 556.0368 odešla o měsíc později do Českých Velenic. Tak končí éra táborských bugatek, která započala v listopadu 1958 příchodem lokomotivy 556.062.

Poslední oběhy parních lokomotiv na ČSD byly zpracovány pro GVD 1980 / 1981 pro oblast Jihozápadní dráhy, i když ve stavu byly provozní parní lokomotivy v tu dobu dislokovány i jinde. Poslední pravidelné traťové výkony byly zaznamenány na jaře roku 1981: dne 8. března 1981 vezla plzeňská lokomotiva 556.0359 Mn vlak 87412 / 87413 z Plzně do Kaznějova a zpět. Dne 31. března 1981 byla lokomotiva 556.0506 ze strojové stanice České Velenice nasazena na přestavovací vlak s pískem v trati Suchdol nad Lužnicí – České Velenice a tatáž lokomotiva odvezla ještě dne 1.dubna 1981 mezinárodní expres Ex 70 „Vindobona“ z rakouského Gmündu do Českých Velenic. Plzeňská lokomotiva 556.0359 byla do května 1981 vedena jako turnusový stroj na záloze v Plzni.

Další „baštou“ páry bylo v popisované době lokomotivní depo Sokolov, kde bylo ke konci sedmdesátých let minulého století soustředěno větší množství parních lokomotiv řady 556.0. Zde se konala dne 11.července 1981 zajímavá akce s poslední zdejší provozní parní lokomotivou – 556.0304. Tato lokomotiva byla již mimo turnus nasazena na Mn vlak v trati Sokolov – Ostrov nad Ohří a zpět. Do vlaku byl tehdy mimořádně zařazen i jeden osobní vůz pro přátele železnic (dnes by se řeklo „šotouše“), tak jak to dnes známe z celé řady akcí na území Čech, Moravy a Slovenska a z dřívější doby třeba z polského Wolsztynu.

Na počátku roku 1981 byla ve stavu lokomotivního depa Děčín lokomotiva 556,0298, která sloužila k vytápění objektů depa. Později byla předisponována do Prahy Vršovic, kde byla uvedena do provozního stavu a posléze sloužila k vedení nostalgických vlaků.

Dalším depem, kde byly ještě v roce 1981 ve stavu provozní parní lokomotivy řady 556.0 byl Liberec, i když zde skončilo jejich turnusové nasazení již v předešlém roce. Na překrásných tratích v okolí města pod Ještědem psaly tehdy své poslední kilometry lokomotivy 556.042, 221, 317, 457 a 510.

Tuhá zima na přelomu let 1980 a 1981 prodloužila život též lokomotivám 556.0238 a 556.0361, které v té době nesly na budce nápis Severozápadní dráha, depo Praha Vršovice. Díky rekonstrukci kotelny v železniční stanici Praha Smíchov se zde celou zimu obě lokomotivy střídaly ve vytápění staniční budovy, stojíce vždy u prvního nástupiště, jako by se chystaly k najetí na vlak kamsi do dalekých krajů. Jízdy do domovského depa do Vršovic na zbrojení a kanál se prováděly někdy vlastní silou, jindy s doprovodnou motorovou lokomotivou. A tak zhruba každý třetí den bylo slyšet po železničním mostě přes Vltavu dunění tohoto mohutného ocelového oře.

Strojová stanice Jaroměř patřící v té době evidenčně pod LD Hradec Králové, měla ve svém stavu na počátku roku 1980 ještě čtyři lokomotivy řady 556.0: 43, 305, 341 a 344. Koncem roku dosluhovaly hlavně na postrcích nákladních vlaků do Dvora Králové nad Labem, popřípadě na Mn vlacích do Mostku. V lednu 1981 zbyl ještě v Jaroměři poslední parní mohykán – lokomotiva 556.043. Jeho posledním traťovým výkonem byl pravděpodobně postrk těžkého nákladního vlaku s uhlím pro náchodskou teplárnu v úseku Jaroměř – Starkoč – Václavce – Náchod dne 6. února 1981. Ještě 15. února téhož roku byla čtyřicettrojka nasazena na postrk nákladního vlaku v úseku Jaroměř – Trutnov, odkud se v odpoledních hodinách vrátila zpět strojně. Druhý den, 16. února 1981, byla předisponována do LD Trutnov, kde dále sloužila jako vytápěcí kotel, když byla schopna jezdit vlastní silou. V lednu 1981 skončil v Jaroměři i stroj 556.0305. Byl převezen do Meziměstí, kde měl vytápět objekt depa. K tomu však nedošlo a tak ještě několikrát projel trať Meziměstí – Trutnov, ale již strojně. Nejprve to bylo 9. března a potom ještě 7. května 1981! Lokomotiva 556.0391 byla použita ve dnech 5. a 6. března 1981 ke statickým zatěžkávacím zkouškám mostní konstrukce na přemostění Mlýnské ulice v Náchodě. Lokomotiva byla však ve studeném stavu a na most ji přivezla motorová lokomotiva řady T 466.2.

Stejnému účelu posloužila lokomotiva 556.0305 dne 17. září 1980 v Humpolci, kde se prováděly zatěžkávací zkoušky mostu přes dálniční přivaděč. I když byl štokr „pod parou“, byl na místo dopraven motorovou lokomotivou řady T 435.0. Tato jízda byla jedinou, kdy se na místní trať Havlíčkův Brod – Humpolec dostala tato lokomotivní řada.

Dvě lokomotivy řady 556.0 se dostaly v roce 1978 na vlečku podniku NHKG Ostrava. K vytápění hangárů pro výstavbu velkoprostorových koksových baterií byla od 10. listopadu 1978 zapůjčena od ČSD lokomotiva 556.0145 z LD Jihlava a dne 6. prosince 1978 ještě lokomotiva 556.0137 z LD Ostrava. Lokomotivy byly přímo na vlečce Nové huti upraveny na vytápění plynem. Před tím byly obě opraveny a jejich tendry odpojeny. Vytápění hangárů bylo ukončeno ke dni 15. 3. 1979 a tak mohly být lokomotivy vráceny zpět ČSD. Do provozu ale již nezasáhly.

Nenadálý návrat do „života“ zažila lokomotiva 556.0210. Svoji službu u ČSD ukončila v srpnu 1980 v LD Plzeň. Poté sloužila jako vytápěcí kotel a v roce 1994 ji získal do své sbírky IMC Plzeň. Na počátku roku 2004 byla nabídnuta zahraničnímu investorovi jako exponát před obchodní dům na předměstí Plzně. Události dostaly rychlý spád a již dne 24. března 2004 byl „lokomotivní pomník“ odhalen, aby sloužil jako upoutávka. A tak se pro lokomotivu 556.0210 stalo to, co pro ni bylo v dané situaci nejlepší. Než aby chátrala pod širým nebem a byla cílem vandalů a nenechavců, bude sloužit jako artefakt před zraky návštěvníků hypermarketu.

Na Slovensku byl ústup parní trakce z pravidelného provozu podstatně rychlejší. Depa dostávala nové motorové lokomotivy v hojnějším počtu, a tak bylo mnoho provozních parních lokomotiv předáváno do českých dep, kde nahrazovaly své zrušené kolegyně.

A tak díky mohutnému nástupu moderních trakcí zůstalo v GVD 1977 / 1978 jen několik málo parních výkonů v depech Plešivec, Nové Zámky a Leopoldov. V té době zbylo na Slovensku už jen asi 50 provozních lokomotiv jediné řady – 556.0. V roce 1980 zůstaly ve stavu tehdejší Východní dráhy již pouze tyto lokomotivy: 556.036 a 556.0127 v RD Leopoldov, 556.0180, 235 a 288 v RD Nové Zámky, 556.0190 v RD Plešivec a 556.0274 v RD Zvolen. Stroje 556.0127, 180, 235 a 274 byly zrušeny výnosem FMD dne 26. 6. 1980. Jen o pár měsíců déle přežily 556.0288 a 556.0190, u nichž má rušící výnos datum 20. 10. 1980. Poslední provozní parní lokomotiva byla tedy 556.036, která byla zrušena až ke dni 13. 6. 1981.

Rychlý nástup moderních trakcí na Slovensku způsobil, že v osmdesátých letech minulého století vznikl nedostatek vytápěcích kotlů. Proto byl např. do Čierné nad Tisou předán bývalý plzeňský „Karel“ – K 792 ex 556.0372.

Samostatnou kapitolou by byl popis barevného provedení lokomotiv. Původní verzi představuje lokomotiva 556.0510, která byla vystavena v Liberci na výstavě u příležitosti ukončení parního provozu na ČSD v roce 1980. Vždy platilo, že nejhezčí lokomotiva byla čistá lokomotiva bez zbytečných barevných doplňků. Opakem toho byly různé kýče na kolejích, např. lokomotiva 556.0203 v Brně měla zelenou budku, usměrňovací plechy a kryty válců. Lokomotiva 556.0413 v Meziměstí měla budku a usměrňovací plechy natřeny modře, jiné lokomotivy měly střechu budky natřenu bíle, což se při nečistém parním provozu jen velmi těžko udržovalo v čistém stavu. Mnoho lokomotiv v provozu měly natřeny závaží na hnacích a spřažených nápravách červeně (asi po vzoru lokomotiv DR).

Muzejní provoz

Ještě v době čilého parního provozu bylo několik lokomotiv řady 556.0 vytypováno pro zachování do různých muzejních sbírek. Celkem 125 lokomotiv bylo přeměněno na vytápěcí kotle, z nichž některé zůstaly kompletní, jiné byly pro tuto činnost různě upravovány. Po ukončení vytápění jich většina skončila v kovošrotech, kde podlehly plamenům autogenu. Několik lokomotiv se však skutečně podařilo zachránit. Lokomotiva 556.036 je majetkem MDC Bratislava a je využívána k vedení nostalgických vlaků převážně na území Slovenska. Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka mělo ve svých sbírkách hned čtyři lokomotivy řady 556.0: 254, 271, 298 a 510. 556.0254 byla v nedávné době sešrotována, 556.0271 je zařazena ve sbírkách muzea a tvoří součást expozice v Lužné, 556.0298 je deponována v Lounech a 556.0510 je v Depozitáři v Chomutově. Všechny tyto lokomotivy jsou v současné době kotlově neprovozní. České dráhy mají ještě ve stavu lokomotivu 556.0506, která je dislokována v Českých Budějovicích. Pokud byl její kotel schopný provozu, jezdila pro různé tuzemské i zahraniční zájemce. Tato lokomotiva je jediná své řady, která nebyla doposud zrušená. Ještě v polovině devadesátých let dvacátého století topilo několik kompletních lokomotiv řady 556.0 výkonné jednotky dráhy i soukromé subjekty. Tak např. 556.039 v Plešivci, 556.0458 v Liptovském Mikuláši, 556.0274 v Lučenci.

I když je lokomotiva řady 556.0 velká lokomotiva a nehodí se pro provoz zvláště na místních tratích, pokud byla některá kotlově způsobilá provozu, byla její jízda vždy vyhledávanou a hojně navštěvovanou. Ale kotelní zákon o provozu parních kotlů a tlakových nádob je neúprosný i k muzejním vozidlům a jeho nařízení je nutno respektovat.

Závěr

Lokomotivy řady 556.0 byly po tři desetiletí pojmem v nákladní dopravě, zasáhly do vozby i osobních vlaků a rychlíků. Byla to nejpočetnější řada parních lokomotiv na kolejích ČSD a na sklonku svého provozního nasazení působily i na posunu a vytápěly objekty. Několik jich bylo uchováno pro příští generace, aby dokazovaly um a dovednost českých konstruktérů. Ve své době patřila k vrcholu ve své třídě v Evropě.

Lokomotivy řady 556.0 ukončily éru parního provozu u ČSD. I když byly poměrně “mladé“ a neopotřebované, doba jejich provozního nasazení byla sečtena a na jejich místo nastoupila motorová a elektrická trakce. Přesto to byla lokomotivní řada, která byla u obsluhy i dílenského personálu velice oblíbená a dosahovalo se s nimi úctyhodných výkonů.

Odpolední siesta v lokomotivním depu Leopoldov: 556.0235 a T 466.2054.

Ve stanici Havlíčkův Brod byla vyfotografována lokomotiva 556.0250 dne 1. 6. 1978, když se vracela z opravy z ŽOS České Velenice.

Lokomotiva 556.0266 na pracovním vlaku ve stanici Bratislava hlavná stanica dne 21. 4. 1978.

Lokomotiva 556.0271 s vlakem uhláků do pánve opouští stanici Jedlová dne 15. 4. 1975.

V lokomotivním depu Liberec odpočívají lokomotivy 556.0280 a 556.0136 dne 27. 8. 1978.

Lokomotiva 556.0289 v čele osobního vlaku Os 8307 míjí vjezdové návěstidlo do stanice Kostelec u Jihlavy dne 31. 8. 1973.

Lokomotiva 556.0299 v Nových Zámcích dne 8. 11. 1970.

Dne 11. 7. 1981 byl ze stanice Sokolov vypraven manipulační vlak s lokomotivou 556.0304, kde byl za služebním vozem zařazen osobní vůz pro fotografy, kteří mapovali poslední parní manipulák na trase do Karlových Varů. Po cestě byly fotozastávky, jako např. tato před stanicí Hájek.

Lokomotiva 556.0329 v čele osobního vlaku Os 5947 odjíždí ze stanice Kutná Hora hlavní nádraží dne 17. 11. 1975.

Pohled na rozvod lokomotivy 556.0336 – jedné ze čtyř lokomotiv, které byly dočasně vybaveny zařízením Riggenbachovy brzdy. Zde lokomotiva v Liberci dne 27. 8. 1978.

Osobní vlak Os 8302 vjíždí dne 15. 1. 1974 do stanice Jihlava. Vlaková lokomotiva ten den byla 464.031 a na přípřeži jel štokr 556.0349.

Ještě v roce 1980 bylo možno ve strojové stanici Jaroměř vidět pohromadě několik lokomotiv řady 556.0. Dne 2. 8. 1980 se sešly 556.0350, 0341, 0453 a 042.

Nákladní vlak vedený lokomotivou 556.0362 opouští dne 22. 9. 1975 stanici Kostelec u Jihlavy.

Lokomotiva 556.0370 již jako vytápěcí kotel v lokomotivním depu Havlíčkův Brod dne 10. 5. 1982.

Lokomotiva 556.0394 ve stanici Praha Vršovice dne 30. 4. 1973.

Ve stanici Týniště nad Orlicí je dne 7. 8. 1975 připraven k odjezdu nákladní vlak směr Meziměstí. V čele je pečlivě udržovaná lokomotiva 556.0413.

Odpoledne v lokomotivním depu Trenčianská Teplá se dne 30. 6. 1977 sešly hned tři lokomotivy řady 556.0: 0419, 0207 a 0177.

Dne 30. 4. 1973 opouští nákladní vlak Pn 5884 seřaďovací stanici Praha Vršovice. V čele je lokomotiva 556.0430.

Ve stanici Kladno Dubí odpočívá lokomotiva 556.0451. Je 4. července 1973.

Dne 29. 6. 1977 najíždí ve stanici Leopoldov na manipulační vlak lokomotiva 556.0471.

Stanicí Žatec projíždí dne 31. 5. 1978 nákladní vlak s lokomotivou 556.0489.

Stanice České Budějovice dne 30. 8. 1974. Na odjezdu je vlak Os 18007 vedený lokomotivou 475.171 a na přípřeži jede štokr 556.0493.

Dne 23. 4. 1975 byla ve stanici Zdice vyfotografována lokomotiva 556.0503.

Z Českých Velenic do Gmündu byla dne 28. 9. 1979 připravena k odjezdu lokomotiva 556.0506 – jediná nezrušená lokomotiva této řady.

Poslední vyrobená lokomotiva – 556.0510 – v libereckém lokomotivním depu dne 10. 1. 1979.