V současné době, kdy nás pohlcuje digitální technika již snad každý začínající fotograf disponuje digitálním fotoaparátem. Dostupnost takovéhoto přístroje je dnes bezproblémová a tudíž se zákonitě zvyšuje počet fotografů. Kdysi tomu tak nebylo, digitální fotoaparát existoval nejdřív na obrázku, potom v obchodě, ale kdo si jej vlastně mohl dovolit?...
Bylo to v létě roku 1994 kdy jsem poprvé dostal do ruky kompaktní fotoaparát „mýdlovou krabičku“ s černobílým filmem abych si šel na most udělat pár snímků. Samozřejmě 90% fotografií, tedy dá-li e tak to co záhy vyprodukoval onen kompakt nazvat, bylo k ničemu. Ale některé mám v šuplíku dodnes a občas se na ně kouknu jak „stárnou“. Vyytáhl jsem dvě takové nejzajímavější. Moderní technika po digitalizaci něco zlepšila, ale začátky jsou vždy od toho aby se nějak začalo…
150.015 Přerov R 241 „Vsacan“ léto 1994
363.008 a blíže neidentifikovatelná žehlička na přerovském mostě v létě 1994 Poté si vzpomínám, že po zjištění jaké jsou fotky jsem moc nadšen nebyl. Chyběly tomu barvy a tak jsem nic dalšího nefotil. Asi po roce jsem obdržel barevný kinofilm do té samé mechanické „mýdlové krabičky“. Z toho jsem většinu vyfotil v Olomouci na tramvajích, takže záběry typu tramvaj, před ní dav lidí a ještě předtím popelnice s nepořádkem ani zveřejňovat nebudu. On ten brejlovec co se výjimečně podařil má mnohem větší výpovědní hodnotu…
754.041 Přerov léto 1995V roce 1996 jsem si po jedné z prvních brigád našetřil na lepší, již poloautomatickou „mýdlovou krabičku“ Olympus, tehdy stál kolem 2000 Kč,- a lezly z toho na kompakt celkem koukatelné fotky. To už jsem mohl podnikat výlety i dál než na most, protože jsem měl občanský průkaz a tak jsme s kamarády jezdili na tehdy oblastní jízdenky (pamětníci pamatují) po celé Moravě a sem tam jsem se podíval i na Slovensko. Po pár měsících jsem už měl několik desítek filmů vyfocených a nějak zjišťoval co by bylo dobré fotit, že co už nebude. Takže z onoho období jsem vybral takové perličky, které již jsou dnes opravdu historií…
150.009 Přerov 03.04.1997 (poslední banán v zelenožluté kombinaci)
363.011 Věžky 25.04.1997 (schválně kdo si pamatujete „čerta“ na čele přerovské jedenáctky)
150.025 + 150.019 Přerov 05.05.1997
750.312 Budišov nad Budišovkou 29.06.1997 (brejlovci tam jezdili na spěšňáku z Ostravy)
240.133 + 263.005 Bratislava, RD hlavné 03.08.1997
140.092 Přerov 01.06.1998 Os 3727 (výpomoc za hnací 460 kterému se poškodil podvozek)Někdy koncem roku 1997 jsem si řekl, že by bylo na čase změnit foťák. Ony z toho nelezly špatné fotky, ale co si budeme dnes říkat, zrcadlovka je zrcadlovka. Takže volba byla jasná, asi po čtvrt roce jsem si vybral poloautomatickou zrcadlovku Yashica 109 MP, se kterou jsem se doslova zžil. Zažili jsme spolu chvíle krásné, ale i krušné jak to už bývá a dokázali nafotit spousty filmů, které se možná jednou zdigitalizují. Začátky byly těžké, ale funkce plného automatu ve sportovním režimu na přístroji mi dodávala zpočátku pocit jistoty, že foto vyjde. Od tohoto okamžiku jsem fotil o něco víc než v dobách největší slávy mého kompaktu a to mi vydrželo dodnes. 
731.338 Horní Lipová 01.07.1998 (první fotovýlet s novou zrcadlovkou)
810.387 Myjava 29.07.1998 
350.014 Bratislava Žel.Studienka 11.08.1998 R 230 „Rastislav“ (to byly nátěry, radost fotit)
754.052 Dolný Harmanec 19.08.1998 R 142Podotýkám, že jsem nikdy nestudoval žádné fotografické příručky, pokaždé jsem snímek fotil a i nyní fotím jak já říkám srdcem a tak jak to vidím. Například pravidla zlatých řezů, středovou kompozice a jiné věci neberu pokud se to nehodí vůbec v potaz. Je nesmysl nutit se dělat třetinově dělenou fotografii s tím aby tam byly dvě třetiny čistě modré oblohy a vlak se krčil někde u spodu záběru. To potom atmosféra fotky nemá vůbec chuť a je z ní patrno že byla dělána záměrně s cílem aby se líbila ostatním…
749.224 Jilešovice 26.10.1998 Os 3419
140.079 Štrba 15.11.1998 Os 7838
Neidentifikovaný šestikolák u Dlouhé Třebové 10.06.1999
850.045+047 Nemšová 29.10.1999
810.499 Brestovec 23.12.1999Asi do roku 2000 jsem fotil na setový objektiv Yashica rozsahu 35-70 se světelnosti 3,5-4,5. Pak jsem si pořídil pevnou „padesátku“ se světelností 2. S tímto náčiním jsem vyžil až do konce roku 2006 kdy jsem částečně přesedlal na digitální zrcadlovku, ale o tom zase někdy příště. Doufám, že jste se pobavili hlavně nad těmi prvními skeny z mých fotozačátků co stály opravdu za to.
