Stránka venovaná železnici, fotografiám a zaujimavostiam zo sveta železnice

Vždy na přelomu starého a nového roku provádím inventuru v mojí fotografické tvorbě za uplynulým rokem, upravené snímky zatřídím a vyhodnotím co jsem stihl, anebo spíše nestihl. Jak se mi dařilo, jak mi přálo počasí, jak poslouchala fotografická technika a jak reagoval organismus za hledáčkem. Rok 2007 byl u mne dosti významný, ba dokonce přelomový. Nedlouho předtím jsem takříkajíc změnil rodinný stav, což mělo a má pochopitelně dopad na celý život, o dokumentaci železnice ani nemluvě.

Určitě to neznamenalo osazení okovů, protože těch chvil u stříbrných rovnoběžek se našla spousta. Pro nějaké sesumírování jsem vybral záběry, které snad mohu považovat za technicky i kompozičně zdařilé a tudíž publikovatelné a kterými lze tvorbu v uplynulém roce vyjádřit. Jak se mi dařilo dění nafotit s takříkajíc přistřiženými křídly, posuďte sami.

Leden

Zima 2006/2007 byla co se týče sněhové nadílky mizerná a tak jsou sněhové snímky velmi vzácné, zvláště od nás, z jihu. Úvodní snímek je symbolicky z mojí „domovské stanice“ Veselí nad Moravou, kolem níž jsem se uplynulý rok povětšinou pohyboval. Novými barvami zde 28. ledna 2007 září brněnská „čtyřka“ 754.045, jíž byl na sklonku roku 2006 obnoven nátěr z roku 1994.

K takovým setkáním docházelo jen vzácně – v dílnách nebo ve stykových stanicích. „Šestikolák“ 182.013 utekl hrobníkovi z lopaty, protože o něj projevili zájem polští privátní dopravci a do Břeclavi si 15. ledna 2007 dojel pro nový firemní nátěr společnosti CTL Logistik. Vedle postává tradiční kolona maloměřických „laminátek“ řady 230, v popředí 230.003.

Čistě modrá obloha dokonale ladí s nátěrem lokomotivy 182.160, která je poprvé vytažena z lakovny na denní světlo. S topírenskou zálohou 799.023 stojí 15. 1. 2007 na jižní točně v břeclavském depu.

Únor

Občasné návštěvy lékařů si lze zpestřit i takovým způsobem – v jasném a chladivém únorovém ránu 21. 2. 2007 zastavuje slušně udržovaný „brejlovec“ 754.049 v kyjovské zastávce. Fotogenická předvěst ve druhé traťové koleji se už léta neobsluhuje, ale platí stále.

Zjištění, že manipulační vlaky do Myjavy nově vozí řada 751 teplanského depa, mne samozřejmě donutila jednat. Jenže četnost jejich jízd byla velmi nízká a nezřídka je vedla obligátní řada 742. Z neúspěšných pokusů tak vycházela aspoň „mezinárodní“ setkání na Vrbovcích. V popředí dominuje 810.364 ZSSK v atypickém nátěru, původně náležícímu první sérii, v pozadí čekající 810.602 ZSSK a vpravo právě zastavil 810.628 ČD. Nakonec se zdá, že ty nedostižné manipulační vlaky mohou tato pohraniční setkání ještě přežít…

Březen

Tradiční březnová jízda pod vrcholky Bílých Karpat se konala s neobvyklou parní krasavicí, libeňským „albatrosem“ 498.022, který dělal až do Vlárského průsmyku přípřež olomoucké „rosničce“ 464.202. Počasí bylo mizerné – zima nebyla, do jara daleko, k tomu déšť, vítr. Nejlépe vyšly pohyblivé obrázky se zvukem, kde se hádal trojčitý a dvojčitý parní stroj. Ani barevně to nevyšlo, proto to ladění do „starých barev“.

Avízo, že řada 842 odejde z veselského depa znamenalo, že skončí její působení mimo vlárskou dráhu, např. na horské trati na Vrbovce. Příchod jara pod javorinskými kopci u Blatnice pod Svatým Antonínkem hlásí 12. 3. 2007 vůz 842.034 na přímém vlaku Vrbovce ŽSR – Brno hl. n.

Všechny stejné a každá přece jiná. Tak bych asi definoval ty „bzučící krabice“ škodovácké druhé generace, které dokládají, že vhodným nátěrem lze jejich nevýrazný tvar jak pozvednout, tak i zcela zatratit. Dopoledne 12. března 2007 se ve Starém Městě u Uherského Hradiště (příšerný název…) setkaly lokomotivy 163.030 v celoplošném reklamním nárěru skupiny ČEZ (ovšem díky těm „zubům“ na bočnici trefně zvaný Husquarna), za ní 163.011 v tradičním zeleném hávu a vedle bledě modré „eso“ 363.114. GVD 2006/2007 byl příznačný tím, že ve Starém Městě, při hranici krajů, jejich vlivů a objednávání regionálních vlaků byly až půlhodinové přestávky. Ty se tak aspoň využily k vzájemnému přepřahu, čímž se zmenšila potřeba dvousystémových lokomotiv.

V březnu začíná každoroční koloběh jízd měřicích vlaků geometrické polohy koleje ŽSR a jeho okruh se odvíjí na západě Slovenska. Takto v nevlídném počasí na sv. Josefa, tedy 19. března, byla měřena i záhorácká trať z Kútů po sudoměřickou státní hranici. Při návratu byl v Kátově pořízen záběr poslední slovenské „hydry“ 850.018 ZSSK. Ta, na rozdíl od bílé škodovky vlevo, půjde po zásluze do muzea.

Duben

Jaro přišlo brzy a bylo pěkné. V údajně smolný den – pátek 13. – byl mezi Uherským Ostrohem a Veselím nad Moravou zvěčněn posilový rychlík č. 1505 z Prahy, či spíše jeho část. Zatímco služebně nejstarší brněnský „brejlovec“ tehdy právě slavil 35 let věrné služby, tak fotogenická předvěst už počítala poslední měsíce své existence. Zmizela na konci ledna 2008.

Design by Blonski se mi nelíbí. Není nápaditý, podvědomě kopíruje staré schéma ÖBB a odstíny i uspořádání barev neodpovídají drsným podmínkám železničního provozu, o dostupnosti myček nemluvě. Přesto existuje výjimka, při které se mi korporátní nátěr Železničnej spoločnisti Slovensko trochu líbí – a to jsou „pantografy“. Ovšem nové a čisté. Trochu připomínají atypické nátěry brněnských kolegů ze 70. let. V podvečer 24. dubna jsem tohoto krasavce zvěčnil v borovém lese mezi Kúty a Gbely, kde nyní už (s výjimkou jednoho páru) nejezdí.

Nepřetržitá výluka = odklon. A mnohdy zajímavý. Na konci dubna byla u Bylnice výluka, ovšem bylo třeba obsluhovat stanice Slavičín a Bohuslavice nad Vláří, najmě tamní armádní vlečku. A tak se pitínskou smyčkou opakovaně projely nákladní vlaky, které zde od prosince 2004 již patří minulosti. A 25. 4. byla zachycena staroměstská lokomotiva 742.328 s vojenským převozem právě pod pitínským kostelem.

Květen

Hvězdou jara 2007 byl bezesporu stroj 754.012, který při hlavní opravě v třebovských dílnách obdržel atypický nátěr podle dřívěji takto nalakované lokomotivy 750.275. V prvomájový večer přejížděl v čele Sp 1734 do Brna mosty přes Moravu u Veselí (nad Moravou). Ta deformace kolejnic v sousední první traťové koleji je pouze optická, způsobená transfokátorem.

Hned druhý den, těsně po šesté ranní a teplotě lehce pod nulou, vznikl záběr jiného „brejlovce“ 754.045, jak opouští s R 702 „Šohaj“ výchozí veselský uzel. Překvapilo množství světla v tuto dobu a dnes je snímek velice cenný a památný, neboť strojvůdce této lokomotivy se nedožil ani konce roku…

Kyjovská sklárna je pravidelně zásobována ucelenými vlaky s pískem z Jestřebí u České Lípy. Vlaky nejdou dobře fotit, jezdí brzy ráno a se sluníčkem v zádech. Ale i tak se dá vytvořit zajímavý záběr – barevně i technicky nesourodé „dvojče“ 742.346 + 742.320 právě míjí mechanický vjezd do Kyjova v poloze „nadvakrát“. Dnes první stroj slouží u ČD Cargo, zatímco druhý zůstal u mateřského podniku ČD, a. s. a více než často slouží v osobní dopravě.

Avizované drážní změny donutily některé nadšence uspořádat fotografickou jízdu s břeclavským modrým „pielstickem“ T 466.0007 do Lednice a zpět. Důvodů byla dlouhá řada – změny dislokace, způsobilost trati pro „těžkou“ soupravu, neúměrný nárůst cen i zatím ještě setrvávající provoz lednické lokálky. Akce se chopil TheoKojak, kterému jsem mohl být aspoň trochu nápomocen. V časovém presu, svázáni jízdním řádem na dirigované dráze, ale v krásném květnovém počasí se to 19. května nakonec podařilo. Z mysliveckého posedu u koňské farmy Nový dvůr poblíž Lednických rybníků vznikly asi nejhezčí záběry z této krátké akce.

Červen

Setkání těchto „bleskovek“ na nočním nákladním vlaku Pn 62238 bylo otázkou matematického výpočtu, momentální provozuschopnosti, dispozic strojmistra a dostatečné zátěže pro dvě mašiny. Tak se konečně večer 3. června v Kyjově, kde se dobírala zátěž a přípřež, také stalo. Dnes to již patří také minulosti, „čtyřkám“ patří pouze osobní doprava.

Občas u mne došlo i na závislou trakci, zvláště když vídeňský rychlík dovezla namísto plánovaného, avšak ještě neschváleného „taura“ řady 1216 ÖBB, maloměřická „laminátka“. Nadto velmi atraktivní 230.106 v jednom ze starých unifikovaných nátěrů ČSD. Věci znalí jistě rádi potvrdí, že se těch rychlíků rády držely ty vzhledově nejhorší lokomotivy. Břeclav, 1. 6. 2007, R 273.

V dubnu a květnu 2007 obdržel muzejní vůz ČD M 262.018 v domovské Břeclavi původní barvy. Pravda, s tou původní červenohnědou jsme to asi přepískli, v polyurethanu totiž vyšla daleko více do hněda. Podobně se před lety sekli Vrútočani na „Antonovi“. Ale omlazený vůz od 1. června začal obsluhovat lednickou trať, kde jezdí pouze sezonní výletní vlaky. A tak na Medarda, tedy 8. června, vznikl na unikátní zastávce Lednice-rybníky, ležící na úzké hrázi rybníků Hlohoveckého a Apolla, tento záběr. M 262.018 převeden do Brna a sezonní provoz je po vytěsnění osobní vozby v „cargového“ břeclavského depa vážně ohrožen.

Na zprávu, že z Trnavy do Brezové pod Bradlom pojede 23. 6. zvláštní vlak pro zaměstnance PSA Trnava, se nedalo reagovat jinak, než se na něj podívat. A protože normálně jede se sluncem v zádech, jediné použitelné místo je v obloucích mezi zastávkou Cerová-Lieskové a stanicí Jablonica. I tak byl problém vtěsnat tam deset vozů, tažených „žehličkou“ 210.071 ZSCS. Druhá zařazená lokomotiva 742.019 pak tuto soupravu dovláčela až na konečnou stanici, střeženou majestátnou mohylou na Bradle.

...pokračování příště

Zpracoval: TheoKojak