Novoroční cesta

Dátum 14.01.2009 0:00:00 | Kategória: Zaujímavosti

 Ty dva dny v roce starém a novém trávíme každý jinak. Ano, Silvestr a Nový rok. Jelikož nejsem přívržencem organizovaného a bujarého veselí, dočkám půlnoci, cinku skleničkou a za exploze rachejtlí jdu raději spát. Následující (případně volný) den pak už léta podnikám cesty po blízkém okolí. Jsou dost jiné – všude ticho, prázdno, vzhůru jsou jen ti, co musejí. Je to zajímavý pohled, stejně jako na postupující den, kdy se oslavenci budí do různého stavu novoroční kocoviny a odpoledne zaplňují silnice i vlaky.




Letošní cestu novoroční prázdnotou jsem si zvolil napříč domácím moravsko-slovenským pomezím, a to především letos jubilující „Čachtickou tratí“ Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom. Jelikož jsem tudy takto cestoval i na Nový rok 1995, neubránil jsem se srovnávání.

1) Cesta z Veselí (1995)

Veselský regionální uzel mne vítá svojí tradiční napůl ospalou atmosférou. U prvního nástupiště postává motorový „panťák“ se dvěma zbrusu novým vozy řady 842, který pojede do Bojkovic. Naproti je depo, které je tímto dnem jmenováno Depem kolejových vozidel a sloučením s opravnou vozů a otrokovickou strojovou stanicí nabývá aspoň trochu na významu. Osobní vlak do konečné stanice Javorník nad Veličkou je tvořen sólo vozem řady 810 a krátce před sedmou ranní se ranní tmou a zamlženými okny vydáváme na cestu. Míjíme krycí návěstidla blatnického nákladiště „na volno“, sousední lipovská stanice je připravena na křižování, stejně tak další stanice velická. Javornická zastávka je ještě tvořena upravenou UNIMO buňkou a paní pokladní přebírá převozní pokladničku. Vyškrabat se zářezem a už vjíždíme do přechodové stanice Javorník nad Veličkou, ovšem ještě dva roky předtím Vrbovce. Kromě staničního personálu ČD nás vítají příslušníci cizinecké policie, kterým stačí letmý pohled do občanského průkazu. Usedám do vedlejší, o poznání studenější a špinavější 810 ŽSR a po chvíli přes státní hranici stoupáme k vrcholovému tunelu. Všechny slovenské stanice a staničky jsou obsazeny výpravčími, které doprovází nezbytný dozorce výhybek s nezbytným „služebním“ bicyklem. Kromě atypické výhybny Paprad jsou ještě všechny nácestné stanice kryty mechanickými jednoramennými návěstidly, spojené zčásti světlenými, ale zčásti ještě mechanickými předvěstmi – ovšem dlouho tomu tak nebude. Za pomalého rozednění mně kalným ránem vítá novoměstská stanice.

2) Cesta z Veselí (2009)

Krátce po sedmé ranní, kdy vyjíždí první a na dlouho poslední vlak na Vrbovce, kde má přípoj na síť ŽSR, postává po rozjezdu přípojové skupiny na veselské stanici už jen modernizovaná motorová jednotka řady 814. Protější depo prošlo několika organizačními změnami, dávno ztratilo samostatnost a naprostou většinu přidělených vozidel. Jen těch několik vozů řad 810 a 814 zde ještě zůstalo. Zbytek depa slouží aspoň jako dílny pro opravy vozidel. Poloprázdná Regionova s přehledem stoupá k Blatnici, kde už dávno zmizela návěstidla i jedna staniční kolej. Ani v Lipově už nikdo neslouží, ale zatím je to dopravna s trvalou výlukou dopravní služby. Jediný personál je ve Velké nad Veličkou. V Javorníku září do ranního šera nové nástupiště a přístřešek zastávky, vybudované v roce 2008. Další stanice jsou již potřetí v historii Vrbovce, nyní ve správě ŽSR. Státní hranice ČR/SR je v úrovni vjezdového návěstidla od Javorníku. Vlak uvítají pouze železničáři, díky Schengenu je od policie aspoň tady pokoj. Po chvíli přijíždí rovněž modernizovaný motorový vůz řady 811 ŽSR. Takzvané „mandarinky“ sem zajížděly už od roku 2005, kdy novoměstskou „strojovku“ přebralo teplanské depo – ovšem dosud jen mimořádně. Od GVD 2008/2009 zde však převzaly veškerou vozbu od původní řady 810. Cesta přes tunel je stále stejná, ale tady s postupem let o moc vzácnější, než dříve. Myjava nás vítá stále a asi už napořád nedostavěnou teplárnou, vytrhaným kolejištěm v Armaturce a jako jediná staničním personálem. O kus dál, poblíž km 31.6, kde definitivně končí stoupání, jedeme krokem zářezem s pohyblivou zeminou. Nestabilní terén a ujetá zemina byly důvodem několikaměsíční odstávky na jaře 2006. Všechny další stanice jsou už od půlky května 1995 dálkově řízeny novoměstským dispečerem, vjezdové/odjezdové koleje jsou předem dány postavením krajní výměny a osazeny odjezovými návěstidly. Na odjezdovém zhlaví se pravidelně rozřízne samovratná výměna a vlak jede dál. Na staniční budově ve Staré Turé už zmizela letitá světelná reklamy zdejší Chirany, zato zde vzniklo železniční muzeum. Službukonající pokladník je jediným dokladem života této stanice, jíž vévodí dominanta Velké Javořiny. Podjezd pod zříceninou Čachtického hradu je spojen se živou vzpomínkou na nedávnou premiéru filmu Bathory, kde se aspoň na chvíli hrad vizuálně oživil. A zase nás s ranním šeru vítá novoměstská stanice – ale o poznání jiná. Koridorová rekonstrukce ji změnila k nepoznání. Zmizel i přejezd na jižním zhlaví, ale vestibul zůstal stejný. Zašlá čekárna je pro jistotu uzavřena. Hledám instrukce kolem změny měny, protože k tomuto dni je na Slovensku zavedeno Euro, ale kromě dvojitých ceníků nenacházím nic. Nápojový automat bere starou desetikorunu a já tak slavnostně utrácím svoje poslední slovenské koruny.

3) Cesta z Mesta (1995)

Po asi půlhodině čekání přijíždí rychlík „Čingov“ s modro-žlutou 350.006. Ano, tento grafikon je výjimečný a téměř všechny „gorily“ či „krysy“ jsou soustředěny na košickém rameni. V klasické dvojce na červené kožence míjím siluetu hradu Beckov a po chvíli i Trenčianský hrad, abych po chvíli vystoupil v uzlu Trenčianska Teplá. Na vedlejším nástupišti už přede kompresor a ventilátor zdejší „speciality“ – úzkorozchodného elektrického vozu 411.902. Zdravím vlakvedoucího a ptám se, zda „režijka ČD“ stále platí. Odpovídá „ano“ – i když právě od toho dne to na nějaký čas nebyla pravda. Ale co už. Po delším čase si vychutnávám projížďku tím spletencem tramvaje, pouliční dráhy a elektrizované úzkorozchodky se všemi znaky klasické dráhy. Jindy je zaplněná, včetně řídích vozů, kterými jsou četné spoje posilovány. Při zpáteční cestě pořizuji několik záběrů, ale chmurné počasí toho moc nedovoluje. Vracím se na stanici, kde se to hemží jen zdánlivě neodmyslitelnými vozy řad 850 a 050. Blíží se poledne a přijíždí mezistátní rychlík č. 921 „Javorina“ z Brna, vedený tamním strojem 750.143.

4) Cesta z Mesta (2009)

Do půlhodiny přijíždí (stále ještě) rychlík „Čingov“, vedený zpřevodovaným strojem 362.013. Usedám do modernizovaného velkoprostorového vozu a „závratnou“ stovkou se proplétáme s dálnicí a po zatím ještě nerekonstruovaném úseku míříme k Trenčínu, kde nás vítá v parku opuštěná původní, i vedle stojící „nová“ staniční budova. Za pár let to zde zase bude vypadat jinak, ale cesta pokračuje opět do Trenčianske Teplé. I zde čeká na rychlík samotný elektrický vůz 411.903 „Philadelphia“. Cestující si kontroluje sám strojvedoucí. V roce 2000 zde bylo vykolejení a zjištěn havarijní stav svršku, nicméně se trať podařilo opravit a tak se s funkční TREŽkou můžeme setkat i v jejím jubilejním, totiž stém roce její existence. Pravda, s pořádně probraným jízdním řádem a s kapacitně dostačujícími sólo elektrickými vozy. Na samotné TREŽ se toho nezměnilo skoro nic, snad jen, že v roce 1995 byl vůz 411.901 ještě coby poslední krémově-červený, posléze již krémově-modrý a v roce 2007 byl opatřen opětovně krémově-červeným retro nátěrem s dekoltem. Dnes však „jednička“ odpočívá v teple haly. Dopolední hodiny znamenají na teplanské stanici dlouhou chvíli klidu, který naruší jen průjezd IC „Tatran“ do Košic a „obracák“ do Horného Srnia v podobě vozu 811.002. Dál se mu, bohužel, nechce. Na nějaký rychlík z Brna už musíme taky zapomenout. Takže cesta přes Vlárský průsmyk nepřichází v úvahu.

5) Návrat na Moravu (1995)

Je krátce po poledni a kvůli celnímu a pasovému odbavení je odjezd zpáteční „Javoriny“ posunut dříve. Dobu tomu odpovídající strávíme v Bylnici, kde čeká přípojný vlak do Horní Lidče a vedle na chvíli spočinula nedávno rekonstruovaná „cecula“ 749.213. Na další cestě v Bojkovicích a Újezdci míjíme osobní vlaky, tvořené motorovými vozy řad 842 anebo 851, při průjezdu čistou „stovkou“ přes Ostrožskou Novou Ves byla postřehnutelná novotou vonící 750.213 v čele posilového R 1504 do Prahy. Na veselském nádraží se okruh uzavírá.

6) Návrat na Moravu (2009)

Protože nabídka spojení z Tr. Teplé na Vláru je zcela zoufalá, jediná možná cesta vede zpět přes Nové Mesto, kam nás veze jedna z mála stálic – „Dargov“, v čehož čele je 362.002, před několika týdny uvedená do reklamního nátěru. Cesta v modernizovaném a klimatizovaném voze uteče velmi rychle a do tří desítek minut vjíždíme osmdesátkou do odbočky po štíhlých výměnách do stanice Nové Mesto nad Váhom. V kusé koleji už čeká osobní vlak s neobvyklou cílovou stanicí, a to Velká nad Veličkou. S jedním přípojným vozem tak opět zdoláváme úpatí Malých Karpat a vzápětí hřeben Bílých Karpat. Na Myjavě křižujeme s další „mandarinkou“, necháváme zde „vlečňák“ a sólo přejíždíme vrcholový bod trati, ukrytý v Tunelu generála M. R. Štefánika. Velmi nezvykle se na Vrbovcích nepřesedá, ale pokračuje se až do Velké nad Veličkou. Tam postává Regionova, která poměrně slušnou frekvenci převezme a dopraví ji na 15 hodin do veselského uzlu, kde je právě přípojová skupina. U 1. nástupiště čeká spěšný vlak č. 1730 Uh. Hradiště – Brno, torzo někdejší využívané „Javoriny“.

Při takovém novoročním rozjímaní v terénu člověka napadne hodně myšlenek, neubrání se řadě srovnání a těžko říci, zda převažuje to horší, nebo lepší. To už záleží na každém z nás.





Nová technika – motorové vozy 842.034 a 842.032 ještě doslova voní barvou, což se ale nedá říci o trojici plesnivých „balmů“ mezi nimi. Veselí nad Moravou, 1. 1. 1995


Do zastávky Trenčianska Teplá-zastávka vjíždí souprava vozů 411.902 + 911.902, 1. 1. 1995


Vozy 911.902 a 411.902 opouštějí po přeloženém úseku zastávku Trenčianske Teplice-sídlisko i s dobovým vozidlovým parkem. 1. 1. 1995


Zrcadlo, zrcadlo – kdo je na světě nejkrásnější… ? Trenčianke Teplice-zastávka, 1. 1. 1995


No přece funkční Trenčianska elektrická železnica ! Tamtéž toho dne.


Elitní špína ŽSR, v tomto případě 350.015 s R 605 „Dargov“, vedle domácí 850.019. Trenčianska Teplá, 1. 1. 1995


Trojice klasických souprav v Bylnici, dnes už sci-fi. Vlevo R 920 „Javorina“ do Brna se 750.143, uprostřed Os 14108 tím že směrem se strojem 749.213. Úplně vpravo souprava na posilový rychlík do Prahy. Bylnice, 1. 1. 1995


Tato mezinárodní setkání jsou na Vrbovcích čím dál více vzácnější – vlevo vůz 811.009 ZSSK, vpravo motorová jednotka 814.205 + 206 ČD. Vrbovce, 1. 1. 2009


Chvilka odpočinku při obratu na konečné v Trenčianských Teplicích, 1. 1. 2009


Sněhový poprašek oživil potemnělý záběr vozu 411.902 na zastávce Trenčianska Teplá-obec, 1. 1. 2009


Dopolední klid v teplanském uzlu narušuje průjezd IC „Tatran“ s lokomotivou 350.001, vjíždějící od Opatové nad Váhom.


Hlavní slovo u rychlíků do Žiliny má dnes řada 362, hlavní slovo na regionálních tratích kolem Teplé pak řada 811. Vedle 811.002, která přijela z Horného Srnia brzdí R 604 „Dargov“ s reklamní lokomotivou 362.002 ZSSK. Trenčianska Teplá, 1. 1. 2009


Novinka nynějšího GVD 2008/2009 – zajíždění vozidel ZSSK až do Velké nad Veličkou. Na Nový rok 2009 se zde setkávají dvě různá provedení přestavby řady 810, tedy 811.006 ZSSK a 814.210 + 209 ČD.

Autor textu a foto - Leoš ,sprc.



Článok zverejnený na Železničný.net
https://www.zeleznicny.net

URL tohoto článku je:
https://www.zeleznicny.net/modules/AMS/article.php?storyid=263